Meditace a všímavost

Rostliny doprovázejí meditaci ve všech tradicích, ale skoro nikdy jako to, co se pije: kadidlo, které označí začátek, vůně, která se váže k místu, čaj, který se připravuje pomalu a je sám praxí. Bylina je tu rámem, ne nástrojem.

Katalog u tématu vede dva druhy z indické tradice, bakopu a pačuli — první jako „bylinu Brahmovu“ pro žáky, druhou jako vůni vykuřovadel. Seznam je krátký záměrně: středoevropská bylinná tradice o meditaci nemluví a katalog jí nic nepřipisuje.

Mindfulness samotná má klinické studie — programy jako MBSR mají doložený vliv na stres a opakování deprese, s efektem srovnatelným s jinými psychologickými postupy. Byliny v těch programech nefigurují a žádná studie neukazuje, že by praxi zlepšily.

Vůně může pomoci vytvořit návyk; to je psychologie zvyku, ne farmakologie. U pačuli i bakopy jsou farmakologická data laboratorní a ke kontemplaci se nevztahují.

Meditace není náhrada psychoterapie ani léčby a u části lidí — po traumatu, při psychóze, při těžké depresi — může intenzivní praxe potíže zhoršit: vracející se obrazy, odcizení od těla, úzkost při zavřených očích. To je důvod praxi přerušit a mluvit s terapeutem, ne přidat bylinu.

Kurzy, které slibují léčbu nemocí, uzdravení „bez léků“ nebo vyžadují vysazení medikace, nejsou meditace, ale riziko. Medikaci mění jen lékař, který ji předepsal.