Čištění prostoru

Vykouřit místnost bylinou je zvyk, který zná Evropa stejně jako Amerika a Asie: po nemoci, po smrti, po hádce, před svátky. České a slovanské domácnosti pálily pelyněk, yzop a dobromysl, Středomoří šalvěj a rozmarýn, klášterní zahrady levanduli a tymián; na svazek se vázalo, co rostlo za domem.

Katalog u tématu vede devět evropských druhů: dobromysl, levanduli, meduňku, mátu, pelyněk, rozmarýn, šalvěj, tymián a yzop. Všechny jsou z české nebo středomořské zahrady — bílá šalvěj severoamerických národů, která dnes „vykuřování“ ovládá v obchodech, v seznamu není a katalog ji tam nepřidává.

Kouř z bylin je kouř: obsahuje jemné částice a dráždivé látky stejně jako kouř ze dřeva, a to, co „čistí“, je hlavně větrání po něm. Laboratorní studie ukázaly, že hustý bylinný kouř krátkodobě snižuje počet bakterií ve vzduchu — a stejně tak ukazují, že částice v něm dýchat neprospívá.

Psychologický efekt je doložený jinak: rituál označující konec (po nemoci, po hádce) pomáhá mozku uzavřít epizodu, a vůně, kterou má člověk spojenou s „čistým“, k tomu slouží dobře. Není třeba věřit na energie, aby vykouřený a vyvětraný pokoj působil jinak než předtím.

Kouř nepatří tam, kde je astma, chronická plicní nemoc, těhotná žena nebo kojenec — a nikdo by neměl kouřem procházet nebo ho vdechovat záměrně. Svazek se pálí krátce, v ohnivzdorné misce, s otevřeným oknem, a nikdy se nenechá bez dozoru: uhlíky z bylin padají.

Pelyněk a yzop obsahují thujon a pinokamfon, které se z kouře uvolňují; jednorázové vykouření místnosti nevadí, denní vykuřování v malém bytě ano. Kdo cítí potřebu „čistit“ prostor denně, protože jinak nemůže fungovat, řeší úzkost, ne prostor — a ta má účinnou léčbu.